Zvykli jsme si vytvářet určité názory na záležitosti, o kterých máme obecné povědomí. Tak například Silicon Valley. To je přeci místo, odkud vychází řada nových technologií a inovací. Je to místo, kde si garážový vynálezce může splnit svůj sen. Místo pro chytré. Nedávno ale z místa zázraků vzešel výrobek, který tuhle představu bortí jako domeček z karet. Je to příběh poučný a vypráví o touze jednoho pána jménem Doug Evans být druhým Stevem Jobsem. I tady jde tak trochu o jablko. A pomeranče. A celer. A vůbec…
Produkt se jmenuje Juicero Press, a je to inovativní technická vychytávka, bez které už se neobejde žádný vyznavač zdravého životního stylu, nebo nadšenec pro techniku hodnou NASA. Pokud cítíte, že musí přijít dost podstatné ALE, pak vás intuice rozhodně neklame. Juicero bylo papírově skvělým koněm, který měl našlápnuto k obrovskému úspěchu. Když společnost představila nový produkt na Kickstarteru, investoři se hrnuli jako diví, a mezi těmi většími nechyběl ani Google. Firma získala téměř 120 milionů dolarů na to, aby předvedla, co umí.
Jak už se dá vytušit z názvu, jde tu opravdu o juice. Ne jen tak ledajaký, ale z ovoce a zeleniny čerstvě vymačkaný v okamžiku, který si stanovíte sami. Až potud je to fajn, ale jaksi tu chybí ona inovativnost. Různých smoothie a džuso makerů je na trhu už několik, a to nemluvíme o mixérech a robotech. Pokud nejste ještě úplně líní, můžete si ovocný nápoj vymačkat ručně do staré dobré mističky s odšťavňovačem. Ano, není to nejefektivnější a zabere to nějaký čas a hlavně v tom není to kouzlo technické vychytávky, ale prostě to jde. Takže kde je ta změna? Někde být musí, protože tahle hračka vyjde na 399 dolarů. Nezdá se vám to být tak moc?
Do Juicera, tedy samotného high-tech přístroje nevkládáte jen tak nějaké nudné ovoce, které si sežene kdejaký staromilec v obchodě či na trhu. Vy vkládáte ovoce v sáčku!
A ten sáček je taky jaksepatří značkový, takže ani tady nehrozí, že by ho měl jen tak někdo. Musíte si je objednat. Jeden vás vyjde na 5-8 dolarů.
Sklenice šťávy za kilčo, no nekupte to.
Takže, jakmile obdržíte zásilku, a v pravé bioeuforii ji rozbalíte, můžete sáček slavnostně vložit do přístroje. A pak už zbývá jen počkat si na vaše dvě deci stylové vitamínové bomby. Teď nastává právě ten okamžik, kdy Juicero odhalí své schopnosti, chvilka, kdy nová technologie porazí staré a přežité způsoby výroby juicu! Tlak neuvěřitelných 4 tun sevře sáček a drtí jej do té doby, dokud ze sáčku nedostane poslední vitamín. Nedokážete si tak úplně představit, co takový tlak obnáší? Jak uvádí výrobce, klidně byste tím nadzvedli dvě Tesly (mluvíme o autech, jasný, takže to už je panečku nějaký tlak!).
Tady už to asi řadě z vás přijde poněkud přitažené za vlasy. Ne, že bychom snad chtěli podceňovat proces mačkání juice, chraňbůh! Jistě je to umění, které zasluhuje značnou míru koncentrace, cviku, a soustředění, o přesné technice a inženýrském titulu nemluvě, ale…4 tuny? Pokud by se našel někdo, kdo by měl pochybnost o tom, že lis je dostatečně…pro nedostatek vhodnějších výrazů použijme slovo cool…, měl by vědět, že tahle mašinka je napojená na internet. Proč? Například aby zabránila tomu, že vymačkáte sáček s prošlou expirací. To kdybyste si nevšimli, že je na obale datum expirace napsané.
Pokud si stále nejste jistí, jestli to všechno vlastně není pro vymačkání šťávy z ovoce nezbytné, a má to tedy své opodstatnění, pak vás nebudu déle napínat. Ne, své opodstatnění to nemá. Juice si totiž můžeme z dodaného pytlíku vymačkat rukama. Navíc o něco rychleji a stejně efektivně do poslední kapičky. Opravdu, vyzkoušeli to. A zdokumentovali to. Rovnou na portálu Bloomberg, odkud se video samozřejmě rozšířilo dál.
No a tady máme kámen úrazu. Můžeme jen hádat, jestli to výrobce nenapadlo, nebo doufal, že to nenapadne nikoho jiného. Možná jenom doufal, že stihne prodat co nejvíc mašinek a sáčků, než to zákazníkům celé dojde. Říkáte si – tohle si snad nemohl rozumný člověk koupit? Hm, nevíme sice, jestli si Juicero koupil někdo rozumný, ale těch ostatních bylo dost! To alespoň uvádí firma na svých stránkách. Přes milion prodaných balíčků s ovocem. Tisíce lidí, pravděpodobně hlavně amerických občanů, opravdu investovalo své peníze, touhu po zdravém životním stylu a poslední prázdné místo na kuchyňské lince do Juicero Pressu.
Buďme ale spravedliví. Společnost Juicero, která konec prodeje svého přístroje oznámila v září 2017 na svých stránkách, se nevzdává. Ne, nevyvěšují bílou vlajku, natož aby jakkoliv naznačili, že to celé snad nebyl úplně dobrý nápad. Naopak, děkují nadšeným zákazníkům a všem, kteří je podpořili, a vydávají se na duchovní cestu hledání nových dodavatelů a levnějších procesů, aby se vrátili v plné čtyřbarové síle s cenově dostupnějším produktem, ovšem už pod jiným majitelem, jehož příchod toužebně vyhlíží. Nabídla také refundaci majitelům Juicero Pressu.
Nepochybujme o tom, že se vrátí. Možná to nebude Juicero, ale jistě někdo jiný dostane podobně brilantní nápad. Doba tomu totiž přeje. Nemůžeme firmě zazlívat, že využila aktuálních trendů zdravého životního stylu a zájmu o technologické vychytávky. Velmi chytře také zvolila obchodní strategii, takzvaný lock-in. Dobře to znáte od různých výrobců kávy a kávovarů, ale i řady dalších. Koupíte si za relativně výhodnou cenu přístroj, do kterého ovšem sedí jen výrobky stejné značky. Dopředu s tím počítáte, souhlasíte s tím, a jen někde v koutku vašeho já proběhne myšlenka, že pokud se náplně přestanou vyrábět, celou designovou mašinu můžete používat maximálně jako zarážku do dveří.
Inu, strategie je strategie a když na zákazníka funguje, proč ne. Celý příběh o Juiceru ale člověka alespoň na chvíli donutí zamyslet se nad tím, co je ještě možné. Je možné, že celý tenhle startup a jeho šéf byli tak naivní, že věřili v nezbytnost použití supertechnologií na vymáčknutí šťávy ze sáčku? Nebo spíš počítali s tím, že lidi jsou už dočista zpitomělí? Koneckonců, když dokážou dát hromadu peněz za kafe z papírového kelímku nebo stát hodinovou frontu na chleba s avokádem, už musí něco vydržet.
Zpočátku to vypadalo, že Juicero bude slavit úspěch. Tedy až do zveřejnění osudného videa s vymačkáváním sáčku starýma dobrýma rukama. Internetový svět se v té chvíli popadal za břicho, a jak víme, internet je mocný. Bublina praskla. Superlis se okamžitě přestal prodávat, a ti, kteří už ho doma mají, si začali nenápadně pohvizdovat a tvrdit, že tu věc onehdy dostali od prarodičů, kteří ho zakoupili, nevěda, co činí.
Tady pohádka o Juiceru končí. Prozatím. Zdravý rozum pro jednou zvítězil, i když mu to trvalo více než rok. Pokud ale máte neotřelý nápad, jak využít jeřáb na skládání kapesníků, nebo máte v šuplíku nákres miniledničky vhodné k cestám na severní pól, s hlavou hrdě vztyčenou jděte do toho. Hlavně ať to má design, bio přidanou hodnotu, a, co je nejdůležitější, někam k tomu přilepte wi-fi.
Pro Vybaven.cz píše M.O.