Dnes máte možnost zjistit vše o potřebách moderních žoldáků. O svých zkušenostech z Iráku vypráví jistý Ben Thomas.
„Mám zkušenosti, které jsem nasbíral během ročního působení v Iráku. Toulal jsem se v těch končinách od Kuvajtu až po Írán. Jezdil jsem ve vojenských kolonách plných opancéřovaných Hummerů, v oficiálních bílých Fordech bez pancíře, neoficiálních Pajero, vytuněných tak, jak to mají místní rádi, a také s diplomaty v Suburbanech doprovázených helikoptérami.
Stejně jako ostatní jsem dělal chyby, ale měl jsem dost štěstí na to, abych to vše sepsal.
Ben je ten nalevo.
Klient
Naučte se komunikovat s jakýmkoli klientem. Někteří z nich považují místní bojovníky za super chlapy a armádu USA za pekelné zrůdy. Další pro změnu budou požadovat, abyste stříleli po každém cyklistovi, který vyjel na silnici. Zažil jsem takových dost. S jejich sebejistotou a arogancí musíte počítat stejně jako s jejich denním rozvrhem. Musíte však zachovat rozum. Nenechte se ukecat na „Je to bezpečné, dělám to tak vždy“. Na druhou stranu, pokud budeme překážet klientovi dělat jeho práci, jsme ve sračkách. Je tu velmi tenká hranice. A ano, pokud klient považuje půlnoční jízdu na čaj k muslimům za skvělý nápad, budete to muset občas absolvovat.
Vybavení
Útočná puška, dvanáct zásobníků k ní, pistole a tři zásobníky, lékárnička, GPS, mapa, kompas, vysílačka s náhradní baterií, 500 babek, potravinové dávky, voda v čutoře, noktovizor, neprůstřelná vesta a helma. To je dost. Je v tom horko. Pokud je to pro vás moc velká zátěž, kupte si průkazku do fitka. Naše práce není pro chcípáky.
Vždy nosím helmu. Pokud je k dispozici, mám ji na hlavě. Chlap vedle mě spadl s prostřelenou hlavou a to rozhodlo. Čím pohodlnější a kompaktnější bude helma, tím je větší pravděpodobnost, že ji budete nosit. Investujte do MICH nebo něčeho podobného.
Teď pár slov k optice. AIMPOINT – skvělý (jeho baterie vydrží půl roku), EOTEC – normál (příliš ostrý, dle mého názoru), ACOG – nejlepší ze všech. A ještě jedna věc, 3MOA je sice fajn, ale dost často střílíme na delší vzdálenosti. Zrovna minulou noc jsme museli trefovat minometčíky schované 700m od nás. Ještě že byl po ruce PKM. Berte ACOG nebo TA31F, je to skvělá investice.
Náboje… Těch nikdy není dost. Měl bych majlant, kdybych dostával desetník pokaždé, když slyším „Jo-jo, chlape, objednali jsme deset krabic, budou za tři dny.“ Nebo moje oblíbené „Vše je naprosto v pořádku, náboje čekají na místě srazu“. Pokud nemáte dobrou pušku, náboje, balistiku a komunikační prostředky, jednoduše řekněte NE, jak často opakovala Nancy Reagan.
Některé společnosti jsou kupy sraček a nechají vás v Iráku s rozpadlým AK a dvěma zásobníky, jiné vás zase vybaví až po uši. Což je další extrém. Já osobně preferuji vše výše uvedené okamžitě k dispozici, zbytek na účet v bance. Pokud budu chtít batoh za tři sta babek, koupím si ho sám.
Pamatujte, vybavení je velmi důležité! Objednávejte to nejlepší a důkladně o něj pečujte.
Zbraně
Vyberte si kvalitní pušku. Důkladně ji čistěte. BERTE HODNĚ NÁBOJŮ. Jednou jsem potřeboval čtrnáct zásobníků, nikdy bych neřekl, že to je vůbec možné. Mějte zásobníky všude. Pokud pracujete v „zelené“ zóně, bude vám stačit jeden-dva, jakmile ji ale opustíte, potřebujete minimálně dvanáct.
Kupte si krátkou M4 a jednou vám zachrání život. Mám 18palcovou hlaveň, kterou občas nahrazuji původní krátkou. To je jako kdybych měl dvě pušky k dispozici.
Také mám MK12 s 22palcovou hlavní a optikou Leupold pro střelbu na větší vzdálenost.
Trénink
Dle mého nejdůležitější a často zanedbávaný faktor přežití. Každý den váš tým musí trénovat základní algoritmy chování v různých situacích. Alespoň to zkoušejte se slepými náboji. Obvykle začínáme větou „A co když…“ a pak rozebíráme názory každého v týmu. A samozřejmě to následně i zkoušíme.
Stanovte si určité základní principy a ty pak dodržujte. Například když se kolona dostává do pasti a první auto je zasaženo, řidič přeřazuje na neutrál, aby ho za ním jedoucí auto mohlo vytlačit někam do bezpečí.
Hodně střílejte, neztrácejte nadřené zkušenosti. Pokud vám společnost není schopná poskytnout dostatek nábojů, KLIDNĚ JE VYSERTE. Pokud to nejde jinak, střílejte slepými, nebo výstřely jen naznačujte. Trénujte výměnu zásobníků. Znám tři chlapy, co to schytali pouze proto, že je nedokázali vyměnit dostatečně rychle, nebo u toho zůstali stát na místě.
Hodí se i neustálý nácvik bezpečné manipulace se zbraní a intuitivní zamíření. Tyto banální věci jsou základem vítězství.
Vím, že většina bojů se odehrává ve vzdálenosti do 150 metrů, ale mnohokrát jsme museli střílet i na 800 metrů a dál. Cvičte se ve střelbě pokaždé, když se vám naskytne příležitost a vždy se snažte vyžebrat od společnosti další a další náboje.
Pamatujete, jak ve filmu Údolí stínů Sam Elliott řekl o zbraních „Pokud je budu potřebovat, bude toho hromada“? Měl pravdu. Zranění vojáci a dezertéři nechávají tolik zbraní, že za dva týdny se nám tam sešly AK, RPK, PKM, МК19, М249, М203, М4, SVD, M60. Bylo to jako v pohádce… Což vede k další poznámce – naučte se zacházet se všemi možnými modely zbraní. Pokud nemáte možnost z nich střílet, přečtěte si návody. Nikdy nevíte, kdy dojdou 5,56 a budete muset sáhnout po PKM. A je lepší seznámit se s ním dříve, než vám půjde o život.
Před poslední služební cestou jsme měli bojové procvičování a trénink opuštění vozidla. Byl to ten nejlepší a nejužitečnější trénink, který jsem kdy absolvoval. Spotřebovali jsme děsivou hromadu slepých nábojů a rozebrali velké množství situací. Když celý ten výcvik shrnu, vyjde mi z toho, že VČASNÉ OPUŠTĚNÍ AUTA JE NEJDULEŽITĚJŠÍ KROK PRO VAŠE PŘEŽITÍ. Schovávat se v něm nebo za ním znamená čekat na výstřel z RPG, který udělá tečku.
Uvědomuji si, že je snadné radit – makejte a nacvičujte. Když mě budí v sedm ráno a nutí jit trénovat, také se vztekám a pěním. Ale myslím si, že všichni budou souhlasit s tím, že je lepší promýšlet a nacvičovat své kroky na základně, než uprostřed nějaké zaprášené cesty u auta provrtávaného střelbou z PKM.
Transport
Závada v Iráku je jako scéna z mizerného filmu. Jo, to jsem také zažil. Proto předem důkladně kontrolujte všechno, co se dá. Pneumatiky, olej, naftu a vše ostatní, co vás jen napadne. A taky, neznásilňujte svoje auto. Každý kontraktor vám bude tvrdit, že je skvělý řidič. To je bullshit. To, že někdo umí jet rychle a nebourat přitom, z něj nedělá dobrého řidiče. Absolvujte kurzy řízení v extrémních podmínkách. A dokud se tak nestalo, pusťte za volant toho, kdo je již absolvoval. Ať vás naučí všechny ty triky. Učte se za pochodu.
Trénujte rychlou výměnu pneumatik. Připevněte na KAŽDÉ auto tažné lano. Dejte ho někam za zadní nárazník, aby auto bylo v případě potřeby připravené k evakuaci během jediné minuty.
Sežeňte kvalitní hever, vyplatí se.
Ověřte, že každý v týmu přesně ví, kde se nachází vše potřebné pro odtažení vozidla či jeho opravu. Opravy vozidel nacvičujte také.
Vždy mějte po ruce plán cesty. Vyvarujte se hlavních silnic a cest používaných vojáky, kteří jsou obvykle terčem číslo jedna. V palubní přihrádce mějte dostatečnou zásobu granátů – střepinových, kouřových a plynových. Důležité pravidlo. NESAHAT NA POJISTKU, DOKUD JE GRANÁT V AUTĚ! Přijde otřes a granát spadne na silnici – nic se neděje. A co když vám vyklouzne uvnitř? To už je jiná, že?
Použití plynu a kouře. Pokud se komplikuje dopravní situace a máte neblahé tušení ohledně auta stojícího za vámi, hoďte kouř. Většina řidičů se zastaví, nebo vám alespoň částečně uvolní cestu. Je to vysoce efektivní a zároveň neškodné. S plynem zacházejte hodně opatrně a hlavně nikdy ne v koloně. Vidět, jak vás dohání vámi odpálený oblak, není moc zábavné. Plyn je hodně drsná věc a já osobně jsem ho používal pouze tehdy, když to nešlo jinak. Co se tyče střepinových granátů, všichni víme, kdy je potřeba je použít…
VŽDY preferuji obrněné vozidlo před neobrněným. Pokud dostaneme neobrněné, sáhneme po pytlích s pískem, ocelových plátech apod. Lepší než nic. Pokud se vám to povede, zkuste sehnat polykarbonátová okna z obrněných vozidel.
Mimochodem, nic neodradí útočníky lépe, než stará dobrá přesně mířená střelba.
Přemýšlejte nad palivem do aut. Naplánujte zastávky na dotankování a jídlo. Vždy mějte po ruce náhradní kanystr, jen pro jistotu.
Připevněte na stínítko vlajku USA, aby nebyla vidět do té chvíle, kdy dorazíte k základně či checkpointu. Na straně pasažéra udělejte to samé se signální plachtou VS17. Jinak se může stát, že na vás zaútočí nejen místní, ale i vojáci.
Mějte v autě dostatečné zásoby jídla vody.
NIKDY neházejte dětem jídlo nebo sladkosti. Je hodně důvodů, proč to nedělat, ale hlavní je ten, že kvůli tomu mohou skákat před jedoucí auto. Mrtvé dítě ukončí vaší kariéru během jediného okamžiku.
Je velká pravděpodobnost, že bude atakováno poslední auto v koloně. Dejte do něj nejlepší střelce a největší pušky.
Dveře auta nejsou úkrytem. Celkově auto není úkryt. Hummer je auto.
Medicína
Medicínské cerepetičky jsou drahé, ale mohou vám zachránit život. Společnost, pro kterou dělám, utratila za ně hromadu peněz a už to zachránilo tři chlapy.
Absolvujte medicínské kurzy a tréninky (například Combat Lifesaver). Není k tomu co dodat. Trénujte to, mějte to nacvičené.
Drobnosti do výbavy
Přemýšlejte nad roční dobou. Pojedete tam v červnu? Já osobně bych vzal 4 páry lehkých bot, aby se daly často střídat. Padesát párů ponožek. Alespoň deset NEBAVLNĚNÝCH triček. Dvoje sluneční brýle. Velké balení zásypu na nohy, filmy na DVD či harddisku, opalovací krém.
Na místě
Pokud bydlíte v maringotce či panelovém domku, zjistěte, kde se nachází nejbližší bunkr. Snažit se nalézt ho ve čtyři ráno pod palbou asi nebude to nejlepší. Jo, seběhnou se tam všichni. Borec z „Delty“, obvykle mračící se na každého, koho potká, bude následován mariňákem v roztahaných bačkorách. 120milimetrové minomety zvládnou zkrotit každého.
Žrádlo očekávejte mizerné. Občas dokonce sáhnu i po MRE. Pokud pijete kafe, vezměte ho s sebou. Batoh s rozpustnou kávou vám tu vyváží zlatem.
Nosím trekkingové ponožky, docela dobře odvádí pot, doporučuji.
Hmyzu si budete všímat pouze první týden, pak se ho naučíte ignorovat.
Co je potřeba mít na paměti
Pamatujte, že i vy jste byli někdy jako malé hloupé štěně. Dostávali jste 450USD za měsíc a nemohli bez hromady povolení a potvrzení si ani odskočit na WC. Vzpomeňte si na to, až se budete vztekat, že berete 17 tisíc dolarů měsíčně a kontraktoři z jiné společnosti 17 a půl.
Když už ve Státech dostáváte od šéfů pokyn, ať se pořádně oholíte, udělejte to. Nikdy nevíte, kdy se objevíte v nějakých podělaných novinách.
Ať se ocitnete kdekoli, mějte při sobě dost alkoholu. Je to nejcennější zboží. Asi byste se posrali, kdybyste zjistili, co vše se mi podařilo vyměnit u vojáků za whisky.
Přijeli na roční misi, nebo třeba i na delší dobu. Platí krví za každý vydělaný dolar a denně dělají smrtelně nebezpečné kraviny. Vzpomeňte si na to, když tu budete muset zůstat na 68 dnů a ne na původně dohodnutých 60. A snažte se s nimi komunikovat alespoň trochu lidsky. Jasně, máme rozdílné úkoly, ale rozlišujte obchodní tajemství a důležité taktické informace. Pokud jste se dostali do léčky na silnici, napište o tom kolegům alespoň mail.
Důvěřujte své intuici, zachraňuje to životy.
Adekvátně snášejte kritiku, obrňte se trpělivostí. Pokud se něco nedaří, nebojte se zeptat se ostatních.
Mějte vlastní balistickou vestu a helmu.
Vždy mějte ve výbavě náhradní baterie do GPS. A také mapu a kompas. Naučte se mapu nazpaměť a ověřte, zda všichni v týmu vědí, jakou cestou jedete dnes.
Pokud máte za úkol odstřelovačskou podporu ve městě, vezměte si s sebou moskytiéru a pončo.
Pokud začínáte důvěřovat místním, je čas udělat pauzu a odjet na dovolenou.
Když začnete s někým bojovat, dokončete to. Pokud jste na někoho stříleli a on se někde schoval, vynoří se v tu nejhorší chvíli. Dokončete to, co jste začali.
Jsem rád, že jsem měl s sebou
ACOG, krátkou M4, vlastní pouzdro na pistoli, vlastní vestu, pončo, karimatku, kompas, knihy.
Věci, kterých jsem měl málo a které jsem postrádal
Víc ponožek, víc zásobníků, víc triček, víc párů bot, komplet maskáčového oblečení do města, víc filmů na DVD.
Nezapomínejte na smysl pro humor. Držte se poblíž veselých lidí, jde to s nimi lépe i v té nejhorší situaci.”