Vloni na podzim jsem v rámci práce na recenzi VIVOBAREFOOT Hiker přišel poprvé do styku s pohybem naboso. Zul jsem kanady a začal objevovat dávno zapomenuté kouzlo pohybu bez tlumivých podešví, mezipodešví a jiných nárazy-pohlcujících vrstev. Od té doby jsem ušel mnoho kilometrů a je tedy čas si představit nějaké boty vyloženě na léto – proto se mrkneme na sandále Camino.

 

Pokud jste o VIVOBAREFOOTještě nečetli, odkazuji vás na první recenzi trekových bot Hiker M, kde vysvětluji obecné základy včetně toho, čím jsem si musel na cestě za zdravým pohybem projít. Sice vás korporace typu Nike a Adidas budou nadále masírovat potřebou masivního gelového tlumení, bublin pod patou a promakané podešve, ale volba je na vás.

Forrest Gump pronesl velké moudro: „Máma vždycky říkávala, že o člověku se toho hodně dozvíš podle jeho bot. Podle toho, kam jdou, kde byly.“ A pak si vzal tyto:

 

Goerge z džnugle potom fancy Nike AIR:

 

Pokud se ale vy rozhodnete tomuto trendu vzdorovat, chodit přirozeněji a nebo se již řadíte mezi ostřílené „bezpodrážkáře“, bude to vaše volba, která vypoví zase něco o vás.

 

Sandále Camino jsem do testu dostal přímo od českého zastoupení VIVOBAREFOOT. Dlouhé zkoušení a odborná konzultace v pražském showroomu byly zajímavým zdrojem mnoha poznatků a informací.

 

S testováním sandálů jsem souhlasil z několika důvodů. Otevřené boty na léto se rozhodně hodí a už dlouho koukám po nějakých lehkých přezůvkách do základního tábora, ve kterých by si nohy odpočinuly po celodenním treku, a primární boty mohly spokojeně schnout. Takže jak vypadají sandále Camino?

 

Na první pohled je jejich provedení bez chyb – lepené spoje vypadají pevně, nikde žádné otřepy ani jiné nepřesnosti.

 

Jednoduchá konstrukce – najdete zde tři řemínky spojené se svrškem boty ze syntetického polyuretanu. Jeden stahuje nárt vpředu, druhý o něco výše, třetí vede přes patu. Jsou nastavitelné suchým zipem, můžete tedy volit dotažení – pokud jdete například z kopce, je lepší trochu přitáhnout přes nárt, aby se vám palec zbytečně netlačil do špičky.

 

Samotná bota / sandál má potom zajímavou podešev. Základ je tvořen 4,5mm silnou podrážkou s ochranou proti propíchnutí, celkem chytrým vzorkem s různými zónami (měkčí a tvrdší guma). Podešev je zakončena zvednutými okraji, které chrání chodidlo z boků a hlavně na špičce. Drop (zvednutí paty) je krásných 0mm.

 

Na několika místech najdete větrací otvory, které jsou na patě a na špičce podšity síťovinou. Lámal jsem si hlavu s tím, proč je tam vlastně ta síťovina, a po několika desítkách kilometrů se ukázalo, že opravdu zabraňuje vniknutí kamínků či jiného bordelu nečistot pod chodidlo, což určitě znáte z klasických otevřených sandálů. Zároveň 3D síťovina lemuje i větší část vnitřku boty, kde pomáhá větrání.

 

Město, běh i Novohradské hory

V Camino sandálech chodím od jejich pořízení prakticky každý den. Nenosím je jen po městě, šel jsem v nich v dešti, byl jsem v nich běhat na škvárovém okruhu a vzal jsem je na několikadenní výlet do Novohradských hor.

Tyto botky splňují to, co si od barefootů slibuji. Na prsty je dost místa, případně stačí povolit spodní pásek na nártu a vše funguje tak, jak od barefootů čekáte. Guma na podrážce se přizpůsobí klasickému stylu „bosé“ chůze – oproti holému chodidlu jen na tvrdých površích trošku pleská. Jinak ale naprostá paráda 🙂

 

Město / silnice

Na různé schůzky a nákupy se boty fajn hodí – rozhodně lepší, než se mezi psími výkaly, zbytky jídla a injekčních stříkaček promenádovat bos. Pokud tedy zvládnete vyrazit ven v čistokrevně sportovních sandálech, ale varianta je zde i pro teniskáře – o tom více v závěru.

 

Na asfaltu drží vzorek velmi dobře, pokud stoupnete na mokrý hladký povrch, budete trošku plavat, ale výhodou barefootů je perfektní cit pro terén – chodidlo si vždy najde způsob, jak se chytit a poddajná podrážka mu umožní většinu drobných výčnělků dostatečně obepnout.

 

Běh

V botách se dá celkem pohodlně běhat, ačkoliv na to nejsou primárně určené. Jsou lehoučké, dobře drží na noze a vzorek funguje i při běhu. Podrážka je mírně silnější (oněch 4,5mm), takže nebudete trpět ani na škváře. Jen upozorňuji, že u běhu je potřeba se MAXIMÁLNĚ snažit o správnou techniku barefoot běhu – té se musíte naučit a tělu si musí novému kroku přivyknout.

 

Treky / měkčí povrchy

Velkou výhodou je možnost vzít sandále Camino i do terénu. Tam si vedou dobře a to především díky dvěma zónám, kde je vzorek z velkých plochých hexagonů vytažen do drobných špiček, která při prošlápnutí v měkčím terénu zvyšují přilnavost (lépe to popsat neumím 🙂 ). A potom díky kompletní ochraně chodidla, takže si neukopnete prst o první kámen.

A pocit, kdy sundáte kanady /pohorky po náročné túře s krosnou a skočíte si do Camino sandálů je opravdu osvěžující!

 

Dá se v nich tedy jít i s těžkým (15-20kg) batohem, ale tak daleko zatím nejsem a čeká mě ještě nějaké to posilování.

 

Voda / Déšť

Jsou to sandále, moc se do vody nehodí (i když moje slečna tvrdí, že jako boty do vody vypadají :-D). Samozřejmě zvládnete v sandálech zmoknout a ještě něco ujít, ale rozhodně to nebude příjemné – textilní vnitřek boty se celkem nasákne a déle schne. Nicméně jsem to zkoušel v kombinaci s membránovými ponožkami a fungovalo to – uznávám, že je to už extrémní overkill.

 

Je tu něco ke kritice?

Rád bych řekl, že není, ale mám pocit, že by dvě slabší místa stála za zmínku.

  • Zapínání boty je trochu nešikovné, pokud používáte vrchní pásek přes nárt. Je totiž veden dvěma očky a někdy se stává, že se textilním poutkem neprotáhne, shrne se a potom vás citelně tlačí.

     
    Takže by se nabízelo používat patní pásek, ale nějak jsem si na to nedokázal zatím zvyknout. Řeším to tedy tím, že jsem prostřední popruh z druhého očka vyvlékl a používám ho takto:
  •  

  • Druhou věcí je nemožnost nosit sandále bez ponožek.

         
     
    Ponožky v sandálech jsou proti celé mé filozofii nošení otevřených bot! Jelikož Camino nemají klasický tvar sandálů, tak mi u nich spáchání takového faux-pass, jakým je oblečení kotníkových ponožek do sandálů, žíly netrhá a nemám zvýšenou potřebu se ukrývat před zraky veřejnosti. Hlavně vím, že pokud bych si ponožky nevzal, po pár kilometrech by mi ostřejší niť na vnitřní straně jednoho z lemů opět vytvořila hezký puchýřek. Otázkou je, zda si toto sedne časem a nošením, či zda to není jen nějaká moje osobní přecitlivělost, ale měl jsem potřebu to zmínit.

 

Resumé

VIVOBAREFOOT Camino jsou na první pohled kvalitní sandále, která mohou splnit očekávání nejednoho „barefooťáka“. Za 2 690,-Kč jde o velice univerzální obuv, kterou přes léto určitě využijete. Pokud byste byli zmínění teniskáři, existuje i v provedení uzavřené boty, která má stejnou podešev jako Camino a najdete ji na eshopu pod označením MOTUS. Pro někoho může být výhodou i to, že jsou veganské (bez použití zvířecích produktů – kůží, lepidel).

 

A samozřejmě máte na výběr i ze spousty jiných modelů nesoucích logo VIVOBAREFOOT. Půjde o běžecké boty, elegantní mokasíny nebo třeba regulérní pohorky. Výběr je na vás, u této značky jsem si jistý kvalitou provedení – ta byla u všech testovaných či jen zkoušených bot opravdu na vysoké úrovni.

 

PS.: Pro skupinky ortodoxních odmítačů bot dodávám, že souhlasím s tím, že žádné boty plně nevynahradí pohyb čistě naboso. Já se snažím zařazovat oboje, ale ne vždy si mohu dovolit vyrazit ven s dehtově černými chodidly. Často jsou pro mě tedy VIVOBAREFOOT přijatelnou alternativou, která bude lahodit oku i většině lidí z mého okolí 🙂