Před pár lety, ihned po odhalení první řady obuvi s názvem Zelená zóna, nám došlo, že jde o trefu do černého. Sázka na nově vyvinutou gumovou směs a samotný vzorek podešve, špičkové materiály, kevlar a další lákadla se vyplatila, lidé začali objednávat, nosit a chválit. A protože první Zóna byla ve své podstatě pokus, byť ve výsledku povedený, bylo nám jasné, že “to jde ještě lépe”. Drobné změny ve střihu svršku se provádí na základě podnětů od uživatelů celkem pravidelně, ale s podešví to tak nefunguje. Navíc technologie se neustále vyvíjejí, a to, co před pár lety bylo nemožné, dnes začíná být stále dostupnější. Proto na podzim roku 2017 započal vývoj nové trojhustotné platformy s označením Shark, na které jsme následně vytvořili druhou generaci Zelené zóny. A ačkoli někteří jedinci v ní jistě spatří “kopii” našich německých kolegů, jednou ze základních a nejdůležitějších podmínek pro italské designery a vývojáře bylo – “Žádné podobenství”. 

V průběhu několika měsíců byly postupně nakresleny a vyzkoušeny desítky designů, pár z nich vám mohu pro zajímavost ukázat:

 

Těch verzí bylo tak moc, že finální byla vybrána… v podstatě náhodně. 🙂 Když už jsme se všichni ztráceli a nevěděli, co teda vybereme, zabodl jsem prst do nákresu 11A a řekl – “A co tento? Vypadá jako Alien v nákresech Gigera. V první řadě máme Beast, tak v nové bude takový biomechanický design.” 

 

Žádné protiargumenty se nenašly, proto se zvolil 11A… Pokud se někomu nelíbí, moc se omlouvám. 🙂

A od této chvíle se začalo pracovat na druhé fázi. Na designu svršku. 

Kreativní Italové otevřeli své Photoshopy a zase začali chrlit desítky různých návrhů.

 

Celý ten proces zabral cca rok, než jsme se dopracovali k prvním prototypům. A následně byl zvolen stejný postup, jako v případě první Zóny. Vytvářely se různé verze a ty následně testovaly stovky profíků z celého světa. Na základě jejich připomínek se ladily střihy, upravovaly technologie a směsi a postupně se vytvářel základ nové kolekce. 

 

Testy se prováděly současně v Česku, na Slovensku, v Baltských státech, Polsku, Německu a Rusku. Jednalo se o skutečně velmi rozsáhlé zkoušení stovek kusů různých modelů, modifikací, střihů, barev apod. Ale stálo to za to. Protože když píšu, že se “testovalo”, tak věřte mi, fakt se to TESTOVALO! 😀

 

Poslední změny jsme prováděli v půlce listopadu a od minulého týdne již běží výroba. A co se dostalo až na konec? Zatím jen toto.

Drago.

Pokračování modelu Beast z první Zóny. Zatím se bude vyrábět jen v kotníkovém provedení a v barvách: Midnight Black, Field Camo a Loamy Brown.

 

 

 

Nomad.

Pokračování modelu Vagabund. Nomad se bude dělat v následujících provedeních:

Střední verze v barvách Midnight Black a Loamy Brown.

 

Vysoká verze v barvách Midnight Black, Loamy Brown a Field Camo.

 

A v čem je vlastně rozdíl?

Co vlastně odlišuje nové modely od první generace Zelené zóny?

Krom upravených střihů svršků je to již zmíněná trojhustotná platforma Shark. V první Zóně byly použity dvě vrstvy – PU/Guma (případně PU/PU v nízkých verzích) + 5 mm kevlarové ochrany proti propíchnutí. V nových modelech je to trochu jinak. Samotná podešev zůstala beze změn. Je natolik skvělá, že se jen těžko bude překonávat. Ale nyní to vrstvení vypadá takto: Guma/PU pěna/PU ochranný rám, který chrání chodidla i ze stran. Nově přidaná pěna je velmi měkká a poddajná, ale zároveň odolná a perfektně tlumí energii. Třeba tady ji můžete krásně vidět, jde o tu šedou linku.

 

A také v nových modelech došlo ke snížení vrstvy kevlaru z 5 mm na 2,5 mm. Což dává záruku nějakých 90 kg při šlápnutí na hřebík. V laborce nám naměřili dokonce 103-110 kg, ale oficiálně se uvádí 90 kg. 

 

Proč k tomu došlo?

Jde o reakci od lidí, kterým první Zóna připadala moc tvrdá. Nyní jde o velké a měkoučké taktické papuče. 🙂 Jsem si jist, že některým lidem to bude vadit a zůstanou tak věrní modelům první Zóny, ale spoustu dalších to naopak přiláká. Proto také obě řady budou existovat souběžně. S příchodem druhé se první rozhodně neruší.

 

Není toho kevlaru nějak málo?

Jak se to vezme. Je velký rozdíl mezi tím, zda člověk našlapuje na hřeb schválně nebo nešťastnou náhodou. Ve většině případů když se někdo napíchne na hřeb, sklo či větev, probíhá to postupně, za pohybu a přenosu váhy. Ostrý předmět probodne gumovou podešev, pěnu, pokračuje dál, naráží na kevlar a ten ho buďto zastaví, nebo ohne a odvede stranou. Během této doby člověk stíhá pochopit, že se něco děje. A rozhodně pak nebude na té noze skákat ve snaze prorazit kevlar.

V případě, že se na ostrý předmět našlapuje schválně, šlape se kolmo dolů (aby se hřeb neohnul) a následně člověk na tom hřebu rotuje případně se houpe. V takovém případě, pokud má o dost víc, než zmíněných 90 kg váhy, ten kevlar přece jen prorazí. 

Ano, někdo může mít větší váhu, mít batoh, výstroj a výzbroj, spadnout na ten hřeb kolmo z velké výšky atd, takových scénářů dokážu vymyslet mraky. A právě proto v nabídce je i první Zóna. 🙂 Pro ty, kdo chce něco “pro sichr, kdyby náhodou” těch 2,5 mm a 90 kg váhy by mělo stačit.

 

Kdy to jde do prodeje?

Ehm… V podstatě už nyní. Odkazy na jednotlivé modely jsem dával nahoře, zde je odkaz rovnou na celou kolekci: Zelená zóna 2.0. Některé modely/provedení/velikosti jsou již skladem, další přibývají a budou přibývat. Jen je tu menší problém. Zájem o ty boty mezi dealery v různých státech je natolik velký, že to může celkem rychle mizet. Doporučuji proto si pohlídat to “svoje”, případně počkat, až se nažerou nejhladovější a pak si v klidu koupit to, co potřebujete. 🙂