V dnešní době stále častěji dáváme přednost nákupům v eshopech před kamennými prodejnami. Avšak vybrat si přes internet kvalitní obuv, která navíc bude dobře sedět, je docela oříšek. Nedávno vám kolega zkusil ukázat, co dostanete, pokud si objednáte na Amazonu boty za 800,-Kč (článek najdete ZDE). Já se dnes pro změnu pokusím rozebrat všeobecně známé rady o tom, jak správně zvolit velikost bot, a co od toho můžete v reálu očekávat.

 

Těch rad je hromada. Někde se doporučuje kupovat si boty o půl čísla, či dokonce o číslo větší.

Někde zas rovnou o 1cm.

Občas se doporučuje zkoušet boty během úplňku po lázni v panenské krvi zásadně večer, protože k večeru nám všem otékají nohy, a ten rozdíl oproti rannímu stavu je prý markantní.

Jenže to vše je BULLSHIT natolik zobecněné, že to nelze brát vážně. Rozhodně se tím nelze řídit.

Ano, je to můj osobní názor, ale pevně si za ním stojím. Tady jsou mé argumenty.

Podívejte se na tabulku velikostí a najděte tam políčka s největším možným rozsahem. Ano, správně – 260-265mm, neboli 8(UK) nebo 9(US).

 

To jsem přesně já.

Navíc mám levé chodidlo o pár mm delší než pravé.

Ano, je to normální. Ne, není to mutace. Zkuste si změřit svoje chodidla, také tam nejspíše bude nějaká odchylka. Jen se o tom jaksi moc nezmiňuje ve všech těch chytrých článcích o výběru bot. Přitom na volbu velikosti to má daleko zásadnější vliv, než denní doba.

Když už jsme u toho. Nohy mi neotékají. Nevím, co dělám špatně, možná za to může 14 let aktivního sportu, ale nohy holt neotékají.

Celý svůj život bojuji s volbou správné velikosti bot. U některých modelů mi perfektně padnou 40., u jiných spíše 42.

Každý výrobce se totiž řídí dle svých vlastních směrnic a má své vlastní odchylky. Na které mu navíc z vysoka prdí dělník v Číně, Indii, Pákistánu, Bangladéši, tzn. všude tam, kde se dnes značkové boty vyrábí. Za měsíc ten dělník vydělá částku možná odpovídající 60% jedné levé boty z páru, kterých musí denně vyrobit desítky. A za ty „peníze” si opravdu nebude trhat zadek ve snaze dodržet přesně stanovenou normu.

Pár milimetrů sem, pár milimetrů tam nehraje absolutně žádnou roli.

Pojďme na příklady:

Před X lety, když ještě možná ani nebyl Vybaven.cz, jsem si přál vysoké armádní boty. Měl jsem jasnou představu. Musely být téměř nezničitelné, osvědčené v praxi, nepromokavé a alespoň trochu pohodlné. Zvolil jsem tedy kanady od Bundeswehru model 2007, již někým nošené, ale v super stavu. A samozřejmě na radu moudřejších kolegů jsem vzal „o číslo větší”, tedy 270.

Když mi boty objednané přes internet konečně dorazily, ztuhl mi úsměv na rtech. První obouvání připomínalo zasunutí nohy do kýble. Co do kýble, bylo to jako kdybyste hodili párek do předsíně!

Jelikož boty stály pouze tisícovku a pošta sem-tam by vyšla na třetinu, rozhodl jsem se ty boty ponechat a prodat někomu ze známých. Pro sebe jsem si objednal stejné boty o číslo menší, tedy 265, tedy (dle tabulky) 42. A jsou mi tip top! Rozhodně bych nechtěl tento model ve „své” velikosti, tedy 260 (41).

 

Ale například boty AČR vz 95 mi sedí perfektně ve velikosti 260 a o číslo větší by mi padaly z nohy.

 

Nedávno jsem zde psal o naprosto vynikajících botách BlackHawk Black OPS (Recenze – ZDE). Vzpomeňte si, jaké peklo jsem prožíval první dny nošení. Kdybych je nedostal na test, tak je buďto prodám nebo vrátím do obchodu. Mimochodem, podívejte se, jak se o těch bot udává velikost: USA 8, UK 7 a teď pozor, EUR 41,5.

 

Kdežto například boty značky Bates mají stejné označení pro USA a UK, ale EUR uvádí jako 41! Opět ten zrádný rozptyl, viz tabulka nahoře. Tady máte cedulku z modelu Bates M-9 Delta (Recenze – ZDE), který mi sedí velmi dobře.

 

Ale například s modelem M-8 Tactical Sport od stejné firmy už to není tak růžové. Ty boty jsou nejen delší, ale vevnitř i daleko širší, než M-9 a tudíž plandají i pokud nosím silnou ponožku. Mimochodem, boty samotné stojí také celkem za prd a během pár dnů bude recenze. Dle cedulky však mají být absolutně stejné jako M-9. Jenže se podívejte na místo výroby. V prvním případě je to Čína, ve druhém (aby se výrobní náklady stlačily ještě níž) je to Bangladéš.

 

Z čehož plyne, že velkou roli hraje také reálná, ne papírová (cedulková) šířka bot.

Pokud si ještě vzpomínáte na recenzi bot Rothco Deployment, které se zničily během „nadměrné zátěže ve vlhkých severských lesích” v česko-slovenském pohraničí (Recenze – ZDE), tak jejich velikost USA 8-R mi seděla skvěle, možná mi byly trochu volnější. I přesto, že dle evropského značení je to 40,5…

 

Boty Prabos Condoriri GTX (Recenze – ZDE) mi padly 41, o číslo větší už byly velké až moc.

 

Ale třeba (jinak dost mizerné) boty Garmisch Montagna (Recenze – ZDE) bych potřeboval asi 41,5 nebo rovnou 42, ta 41 se ne a ne pořádně rozšlapat. Nebo je to možná modelem/zvolenou podrážkou… Kdo ví.

 

A úplně na závěr, čistě pro legraci. Moje sneakersky Skazz Dyna-Sty, které jsem vybíral v obchodě přesně na chodidlo, mají velikost 11-M 😀

 

Teď zcela přehlížím další nuance typu střihu či vložky, která může dost ovlivnit prostor uvnitř bot, jinak by tento článek nabobtnal do nečitelných rozměrů.

 

Co tím vším chci říct?

Každý jsme nějaký, každý máme své odchylky od běžných norem. Chtěl jsem na vlastním příkladu ukázat, že v žádném případě nelze zobecňovat a dávat přes internet moudré rady ohledně vhodné velikosti bot. Byť v té nejlepší víře.

Vše je subjektivní. To, co vyhovuje jednomu, nemusí sedět druhému. A ani konkrétní velikost v rámci jedné firmy nemusí být „stejná”, protože to záleží na spoustě okolností, které nelze předvídat ani ovlivnit.

No a na závěr, pro ty, kdo přece jen chce nějakou „moudrou” radu. Přátelé, nemáte na vybranou. Musíte si to odskákat odchodit sami. Musíte zkoušet, chybovat, vztekat se, měnit a znovu zkoušet. Jinak to prostě nefunguje. Ve výběru značky/velikosti/modelu bot si můžete poradit jen vy sami. My, naši kolegové ani kdokoli jiný vám to rozhodně neusnadníme. Jak vidíte, sami s tím denně bojujeme… 🙂