Od finské značky Marttiini jsme zhruba před rokem testovali první Full Tang nůž. To byl začátek naší další spolupráce a máme tu pro vás tři extra kousky z jejich produkce. Tou první je nůž označovaný jako Ranger 250.

 

Konstrukčně jde o nůž spadající pod označení „Leuku“. Pokud se vyznáte ve finské filozofii nástrojů pro přežití v přírodě, tak mnoho Finů potkáte v lese se dvěma základními typy. Leuku je velký nůž používaný na sekání větví, štípání třísek, porcování zvěře, sekání kostí, atd. Druhý nůž (označovaný jako „buiku“) je potom menší nůž na přípravu potravin a drobné práce (typicky vyřezávání).

 

Ranger 250 není úplně typické Leuku, trn totiž nekončí až za rukojetí, ale už o kousek dříve. Čepel je 16cm dlouhá, což je na plnohodnotné Leuku stále trochu málo. Většinu ostatního už ale splňuje.

Délka čepele: 16cm
Délka nože: 29cm
Hmotnost nože: 188g
Hmotnost nože s pouzdrem: 274g

 

Materiály nože odpovídají severským podmínkám. Rukojeť z březového dřeva (curly birch) a tepelně upravené břízy (tmavý kroužek na konci) je vhodnou volbou do mrazivého prostředí. Čepel je potom z nerezové oceli 420 s vysokým leskem a plochým výbrusem. Zvolená ocel není považována za nejlepší, ale v kontextu místa použití, kde teploty často dosahují -20°C, by tvrdší ocele nemusely obstát. Měkká 420 i při přemrznutí zvládne práci bez rizika prasknutí, nebo vyštípnutí. Ostří je potom potřeba častěji brousit.

 

Na noži nenajdete záštitu (jen miniaturní vybrání na ukazováček), choil ani žádné zdrsnění pro lepší manipulaci. S finskými noži se obvykle manipuluje v rukavicích a tyto bezpečností prvky tu nemá smysl hledat. Rukojeť přechází do ostří plynule – v tomto místě dokážete nožem vyvinout největší sílu.

 

Celé provedení nože je precizní, dokonce špička je na Marttiini nezvykle symetrická. Jedinou výtku mám k záštitě, která nedoléhá přesně k čepeli, ale jsou tam patrné malinké mezery. Každopádně jde možná o vadu na kráse pro profesionální nožíře, já bych si toho snad ani nevšimnul.

 

Pouzdro je z kůže (rozhodně ne jelení, jak praví tradice) a jde o velmi jednoduché řešení s jedním poutkem pro volné vertikální upevnění na opasek. Tak ve Finsku nosí nože každý ostatně. Jediným designovým prvkem jsou tři šmrncovní otvory, které nijak nepřekáží. Nýtky v pouzdru jsou přelepené a čepel nikde netrpí.

 

V terénu se nůž používá velmi dobře. Na rozdíl od všech těch survival/vojenských nožů jde o návrat k tradicím. Každé seknutí se tak stává malým obřadem a pocity, které ve mně používání nože vyvolává, jsou velmi výjimečné. Ano, musíte si dávat při zacházení s nožem trochu pozor, ale každý výlet bude skvělým zážitkem. Zvládnete naporcovat potraviny, připravit dřevo na podpal včetně feathersticku, přesekat mrtvé dřevo a mnoho dalšího. Rukojeť skýtá opravdové pohodlí – průměr je trochu větší i pro pohodlné používání s rukavicemi. Na bocích rukojeti najdete zvýšené linky, které zlepšují úchop, ale nijak netlačí.

 

Resumé

Nůž se hodí pro lovce, rybáře nebo občasné trempíky. Pokud si Rangera 250 za 2 400Kč pořídíte, musíte mít trochu cit pro krásné přírodní nože založené na staletích tradic a dobových postupů. Pro mě je to skvělé zpestření od všech těch Micart, kydexů a černěných čepelí. Samozřejmě se s tím pojí trochu větší péče o nůž – bude pravidelně brousit ostří. Nikdo nebude leštit takový nůž, protože jde o pracovní šrámy, které mu přidávají na kráse. A odměnou vám bude skvělý hřejivý pocit při každém seknutí a možná i obdivné pohledy kamarádů.

Pro kompletnost přikládám i video z terénu: