Hodně často se lidé ptají, co vlastně znamenají různé třídy balistické odolnosti, co která třída snese a jak jsou na tom staré, vyřazené armádou pláty a měkké balistiky, prodávané ve velkém na internetu s poznámkou “bez záruky, pouze ke sběratelským účelům”.

Na všechny tyto otázky odpovíme ve dvou článcích. Ten dnešní bude ryze praktický – najdete tu výsledky testování několika panelů, helem a cca 18 let staré měkké balistiky skladované bez obalu v suchém sklepě. V dalším článku pak najdete rozsáhlý rozhovor s osobou patrně nejpovolanější v ČR vůbec. Na naše otázky ohledně balistických ochranných prostředků od A až do Z odpovídal sám Doc. Ing. Ludvík Juříček, Ph.D., expert na ruční palné zbraně a jejich účinky, munici a její účinky a také na ranivou balistiku. Základní rozhovor již máme sepsaný, ale pokud budete mít nějaké otázky, pište do komentářů a zkusíme je dostat do článku.

 

Nyní ale pojďme k samotnému testu. Ten probíhal v Brně, v prostorách skvěle vybavené střelnice Trigger Service. Jiné střelnice v Brně neznám, ale tato byla perfektní. Stejně perfektní byl i přístup zástupců střelnice. Vycházeli vstříc ve všem, co nás napadalo, žádné potřebné ráže nebyly problém a tak místo plánované hodiny a půl jsme tam nakonec byli přes čtyři. Ještě jednou tedy moc děkujeme!

 

Poděkování si také zaslouží Stormblade a Frogtac, kteří poskytli pláty k testování a celou akci zastřešili. 

 

Nejdříve se podíváme na moderní výrobky, pak přijdou na řadu ty “výprodejové”. Videa berte čistě jako ilustraci k výsledkům.

 

UPOZORNĚNÍ: Máte-li sluchátka nebo zapnuté reproduktory, ztlumte si hlasitost. Nadšené komentáře celkem 10 přítomných lidí jsme vypnuli, ale zvuky střelby jsou relativně hlučné. 😉

 

Jako první přišla na řadu skořepina přilby DCHC, třídy III. (Více info ZDE). 

 

Střílelo se postupně:

1. 0:07-0:14 9mm Luger 9g Subsonic – povrchové poškození, škrábanec. Střela sklouzla po povrchu.
2. 0:15-0:23 9mm Luger Black Mamba – Zástřel. Průtisk ve vnitřní ploše menší 10mm.
3. 0:24-0:27 9×19 FMJ Luger 7,5g – Zástřel. Průtisk ve vnitřní ploše cca 6mm.
4. 0:28-0:35 357 Magnum – Zástřel, povrchový střelný kanál o délce cca 60mm, Průtisk na vnitřní ploše menší 5mm.
5. 0:36-0:45 7,62×25 Tokarev – Průtisk cca 6mm.
6. 0:46-0:52 223 Rem. (SS109) – Průstřel první zasažené stěny. 
7. 0:53 a dál Vyhodnocení výsledků. 

 

Bohužel ani v případě spolehlivého zastavení střely či střepiny není zaručené, že zásah ustojíte bez úhony. Vše záleží na kombinaci hmotnosti střely/střepiny, její energie a místa zásahu. Neměli jsme dost výplně pro celý prostor přilby, ale i tak krásně vidíte tu energii, kterou střely předávají dál i když je skořepina zastaví. Zásah pistolovou ráží či nějakou lehčí střepinu pravděpodobně snesete bez následků, ale něco většího už vám může zkazit odpoledne. Právě proto dříve vojáci často nosili přilby nezapnuté pod bradou. Zásah do takto volně nasazené helmy ji “sfoukne” z hlavy a minimalizuje se tak riziko poškození páteře. Nyní k tomuto účelu slouží fastex spony, které se rozepnou při větším zatížení.

 

Přesně dle očekávání – zásah ráže 223 Rem. by byl pro fatální jak pro přilbu, tak i pro jejího majitele. 

 

Po průstřelu první zasažené stěny se střela pohybovala dál a někdy cestou se rozpadla na části. Ocelové jádro jsme našli na druhé straně “hlavy”.

 

 

Jako další přišel na řadu Kompozitní panel bez obsahu keramiky level III.++ Stand alone produkce STORMBLADE. Jde o lehoučký (váží pouze 1,7kg!) polyethylenový panel, který prý ve vestě může sloužit dokonce i jako plovák při pádu do vody. (Více ZDE) 

 

Průběh byl následující:

1. 0:07-0:20 .308 Win – Zástřel. Průhyb vnitřní strany menší 20mm.
2. 0:21-0:40 7,62×39 – tři rány po sobě mířené na kraj panelu. Zástřely. Průhyb vnitřní strany cca 20mm. U kraje je patrná devastace panelu, rozlepení jednotlivých vrstev.
3. 0:41-1:02 223 Rem (SS109) – tři rány po sobě. 2 zástřely, 1 průstřel. Panel se prostřelil ve střední části, kde kompozitní materiál nebyl roztřepen předchozí střelbou. Dva zásahy do okrajových částí panel díky roztřepeným vrstvám zastavil. 
4. 1:03-1:08 7,62 x 54R – Byl to v podstatě bonus na závěr dne. Mosin značně poškozený panel třídy III++ neprostřelil. Výsledek jsme ani nedokumentovali.

 

Jako další přišel na řadu kompozitní panel s keramikou AL2O3 level IV o váze 3,1kg. (Více ZDE). Díky 3D modelu si můžete udělat představu o tom, jak vlastně vypadá moderní keramický plát. 

 

Stejně jako v případě předchozího plátu se jedná o tzv. multi hit panel. Tedy takový, který snese více zásahů. Dosahuje se to právě tím množstvím keramických destiček. Energie střely se přenáší na daleko menší plochu, než je tomu v případě monolitické keramiky.

 

Pojďme tedy na to:

 

Průběh:

1. 0:07-0:29 .30-06 Springfield – Zástřel s devastací keramiky. Zadní stěna téměř bez průhybu.
2. 0:30-0:51 7,62×39 – Zástřel s výdutí vnitřní plochy plátu. Ačkoli se mířilo na samotný okraj plátu, ten vydržel. 
3. 0:52-1:06 Opět 7,62×39 – Zástřel s výdutí vnitřní plochy plátu. Na videu můžete vidět poškození hrany, kudy šla střela.
4. 1:07-1:37 223 Rem (SS109) – dvě rány po sobě. Střely demolují keramiku, ale kompozitní vrstva je následně spolehlivě zastavuje. 
5. 1:38-1:53 Vyhodnocení. Plát vydržel všechny ráže, větší průhyby vznikaly pouze na okrajích. 

 

 

Moderní pláty a přilby tedy fungují perfektně, přesně jak mají. Jak je to ale v případě dlouhodobě skladovaných “sběratelských předmětů”?

Nejdříve se koukneme na přilbu Kirasa, rok výroby 2003, v záruce do roku 2008. V době testování tedy již 9 let po záruce. Přilbu jsme kupovali na Armatexu jako tu nejlevnější, druhou jakost, za lidových 1100,-Kč. Potřebovali jsme co nejvíce opotřebený kousek, aby se případná degradace materiálu díky nešetrnému zacházení a celkovému stáří přilby projevila ve vší kráse. Zde je výsledek:

 

Testovalo se:

1. 0:06-0:18 9mm Luger 9g Subsonic – Zástřel.
2. 0:19-0:30 9mm Luger Black Mamba – Zástřel. Průtisk ve vnitřní ploše cca 10mm, střela zůstala uvnitř vrstev materiálu.
3. 0:31-0:39 7,62×25 Tokarev – Průtisk cca 6-8mm.
4. 0:40-0:46 223 Rem. (SS109) – Totální průstřel! V helmě jsme neměli balistickou želatinu, jako v první skořápce, patrně proto došlo k čistému průstřelu. Ale bylo to působivé! Všimněte si padajícího popperu vzadu.
5. 0:47 a dál – Vyhodnocení výsledků.

 

Výsledky téměř 15 let staré přilby jsou tedy o něco málo horší, než v případě nové skořepiny. Může za to vliv několika faktorů – věk a opotřebení přilby, a pak také to, že před 15 lety zkratka ty materiály byly kvalitativně horší, protože vývoj balistických materiálů nestojí na místě. Ale někomu to samozřejmě může stačit a pak za pár drobných získá “nějakou relativně slušnou ochranu”. 

 

Pojďme na keramický panel třídy IV. Ten byl taktéž kupován na armatexu, cena je nyní 1950,-Kč. Panel je z roku 2003, jako výrobce se uvádí Petris Solnice s.r.o. Záruka je desetiletá, do března 2013. V době testování byl tedy 4 roky “prošlý”. 

 

Jak dopadl? Takto:

 

Průběh:

1. 0:07-0:27 .30-06 Springfield – Zástřel s devastací keramiky. Zadní stěna bez průhybu.
2. 0:28-1:20 7,62×39 – Stejně jako v případě nového plátu Stormblade se střílelo na okraje. V obou případech docházelo k velkému poškození keramiky, avšak střely sklouzly po vnitřní vrstvě kompozitního materiálu.
3. 1:21-1:48 223 Rem (SS109) – dvě rány po sobě. Dochází k podobnému výsledku, jako u nového plátu. Střely demolují keramiku, ale kompozitní vrstva je následně spolehlivě zastavuje. 
4. 1:49-2:08 Vyhodnocení. Výsledek v podstatě opět podobný novým plátům od Stormblade. Plát vydržel všechny ráže, větší průhyby vznikaly pouze na okrajích. Docházelo k většímu poškození keramiky, která subjektivně na pohled byla o něco horší kvality. Což ale vyvážila silnější vrstva podkladového kompozitního materiálu. 

Dá se tedy říct, že i pláty vyrobené v roce 2003 stále plní svou funkci. Opět jde o horší kvalitu materiálů, kterou vyvažuje více než příznivá cena těchto “sběratelských předmětů”.

 

A co měkká balistika? Jak vlastně degraduje, když se skladuje v suchu a není vystavena slunečnímu záření? K dispozici jsme měli skutečnou raritku. 18 let starou balistickou vložku, která byla na první české misi v Kosovu a následně X let ležela v tmavém a suchém sklepě. 

Jak se na ní podepsal vliv času? 

 

Testovali jsme:

1. 0:06-0:39 – 9mm Luger 9g Subsonic – tři rány – bez úhony. Mírný průtisk.  (během stříhání došlo k prohození prvního výstřelu a dvojice dalších. ničemu to nevadí, ale stejně se omlouváme).
2. 0:40-0:45 – 7,62×25 Tokarev – dvě rány – bez úhony. Opět mírný průtisk.
3. 0:46-1:14 – .357 Magnum – dvě rány – bez úhony. Průtisk.
4. 1:15-1:25 – Brokovnici jsme opět měli čistě jako bonus pro zábavu, kevlarová vložka přežila, byť ji broky trochu pocuchaly. 

 

Jaký je závěr? 

 

Ten v podstatě lze rozdělit na dvě části:

Moderní balistické prostředky skutečně fungují a perfektně zastavují vše, co zastavovat mají. 

Balistické ochranné prostředky degradují mnohem pomaleji, než se udává v záruce.

 

Má tedy smysl kupovat vyřazené “sběratelské předměty”, používat je dál či uchovávat pro případ nouze?

Ať si každý udělá názor sám.

Někomu stačí, že má keramický plát či helmu za pár šupů. Stejně je velmi nepravděpodobné, že je někdy bude opravdu potřebovat. Na druhou stranu, pokud je někdy potřebovat budete, měli byste si být jistí kvalitou na 100%. A zrovna to v případě těchto vyřazených balistik vám nikdy a nikdo nezaručí. Ve druhé části tohoto testování, v samotném rozhovoru s panem docentem Juřičkem, toto téma rozebíráme dopodrobna, nyní proto shrnu stručně svůj osobní názor.

Vezmu-li v potaz známé kauzy nekvalitních šmejdů, které policie či armáda zakoupila v domnění, že se jedná o top kvalitu, rozhodně bych neriskoval. Vzpomeňte si třeba na kauzu “pryskyřicových panelů”, kolem kterých bylo loni takové haló, a které dodavatel odmítá vyměnit. Kdy se asi tak objeví v armádních výprodejích “pro sběratelské účely”?

 

 

Takže já osobně bych neriskoval. A vezmu-li v potaz to, že stejně jeden dva takové vyřazené pláty budete muset rozřezat a rozstřílet, abyste měli jistotu, celková cena za komplet bude stejná, jako kdybyste koupili pláty nové. Dle mého je nejlepší variantou koupit si nové balistické prostředky a ty klidně sušit ve skříni dalších 10-20 let bez ztráty na kvalitě. Co přesně si pořídit, kolik let které materiály vydrží, jak se o ně starat, jak skladovat, a jak se vlastně vyvíjí kauza zmíněných pryskyřicových panelů (a nejen to) si řekneme v příštím článku.