Možná se ptáte, proč teď koncem léta, kdy se hodí spíše psát o plavkách, načínáme takovéto téma? Odpověď je prostá. Právě nyní je totiž optimální čas na to, vybavit se na budoucí zimu z výprodejových loňských kolekcí ;-).

Předem děkujeme společnosti Icebreaker za poskytnutí podrobných materiálů a za vydatnou konzultaci.

 

Merino je jedno z nejstarších plemen ovcí, které sice pochází ze severní Afriky, ale v dnešní době okupuje hlavně Austrálii a Novozélandské hory. Ovce Merino je diametrálně odlišná od běžné ovce, kterou chová strýc za domem. Merino nežvýká šťavnatou trávu někde v poklidném údolí, ale poskakuje na vrcholcích horských hřebenů a riskuje denně svůj život v extrémních mrazech. Díky tomu je Merino ovce vybavena velmi kvalitní vlnou, která jí v zimě poskytuje skvělou izolaci a v létě prodyšnost. A jelikož my lidé jsme vynalézaví tvorové, víme, že ovce se dá ostříhat. Merino vlna je tak vděčný produkt, který se využívá pro výrobu kvalitního zimního oblečení.

 

Čtyřboj tkanin

Každá látka užívaná pro výrobu oděvů musí splňovat určité požadavky, mezi ně patří například tepelná izolace, prodyšnost a hořlavost (respektive nehořlavost). My se podíváme na zoubek nejen vlně Merino, ale porovnáme si ji i s dalšími běžně používanými látkami, jako jsou polyester nebo bavlna.

 

1) Prodyšnost

Je první disciplínou našeho pomyslného čtyřboje tkanin. O co že v ní jde? Při tělesné zátěži naše tělo vyrábí teplo, ale vůbec nehledí na to, jaká je okolní teplota. Tělo na tento stav přílišného tepla reaguje regulací pomocí potu. V opačném případě, kdy je tepla málo, se zase rozklepeme. Nejsnáze by tato regulace samozřejmě fungovala, pokud bychom běhali nazí. Pot by se snadno odpařil a ochladil naše tělo.

Bohužel společnost se vyvinula do stavu, kdy je veřejná nahota povolena pouze na několika málo místech, a v drtivé většině případů musíme chodit oblečení. Po oblečení tedy vyžadujeme, aby teplo a vlhkost spolehlivě odvádělo od našeho těla.

V historii se lidé často spoléhali na přírodní látky například na bavlnu, která má enormní schopnost absorpce vlhkosti, avšak ta i v létě velmi dlouho schne. Známé pořekadlo říká “cotton kills” a určitě na něco je. Pokud přes den zmoknete v balvněném oblečení, rozhodně přes noc budete díky vodě ztrácet cenné teplo vesmírnou rychlostí.

Sportovci se už nějakou dobu naopak spoléhají na syntetické materiály, které slibují rychlé schnutí, pevnost a dobrý odvod potu. A tyto schopnosti většinou mívají, ovšem udržet vlhkost uvnitř svého vlákna nedokážou. Dočasné udržení vlhkosti je přitom žádoucí a zajišťuje tepelnou a vlhkostní rovnováhu.

Merino vlna je schopna aktivně propouštět teplo a vlhkost, což má veliký dopad na tepelnou regulaci těla a celkový výkon a výdrž uživatele. Při nošení Merina trvá déle, nežli u výše zmíněných typů látek, než se začnete cítit zpoceně (vsákne totiž více potu do sebe a až po delší době ucítíte přebytečnou vlhkost na kůži). Také poskytuje stabilnější teplotu kůže a zajišťuje nižší tepovou frekvenci při odpočinku, chůzi a běhu jak v chladných, tak i v teplých podmínkách. Když Merino absorbuje vlhkost, začne vypouštět malé množství tepla. To vede k tomu, že uživateli není zima ani ve vlhku a chladnu. V horku pak funguje opačně, a tělo je díky tomu schopné udržet vhodné mikroklima.

Zde je na grafu vidět schopnost Merina uvolňovat teplo s absorpcí vlhkosti.

 

2) Hořlavost

Nebo spíše odolnost vůči ohni a teplota vzplanutí, teplota tání – to vše je předmětem disciplíny druhé. Náchylnost látek k hoření a způsob hoření jsou faktory, na které je třeba si u oděvu vždy dát pozor. Každý druh látky za určitých podmínek vzplane, některé však hoří pomaleji, snadněji se hasí nebo není lehké je vůbec zapálit. Jak je na tom vlna Merino, se dočtete v odstavcích níže.

 

Běžné textilie jako například nylon, bavlna a polyester mají poměrně nízkou teplotu vzplanutí. A některé syntetické látky (nylon, polyester) mají dokonce nižší teplotu tání než vzplanutí. Existují sice chemická ošetření, která dokážou u látky zlepšit odolnost vůči plamenům, ale vlna už přirozeně poskytuje vysokou odolnost vůči ohni, díky její struktuře a chemickému složení. Samozřejmě se dá ještě navíc nadopovat chemií.

 

Vlna Merino má unikátní chemické složení. Obsahuje například vysoké množství dusíku (14%) a má vysoký relativní podíl vlhkosti, což má za následek několik výhod.

• Merino má vysokou teplotu vzplanutí (570-600°C)
• Nízkou teplotu spalování
• Nízkou míru vyzařovaného tepla
• Při hoření se netaví a nelepí
• Je samozhášecí, protože si při hoření vytváří zuhelnatělou izolaci
• Při hoření vytváří méně kouře a toxických plynů než syntetická vlákna

 

3) Regulace vlhkosti

Regulace vlhkosti čili schopnost odvádět přebytečnou vlhkost od těla do okolního prostředí je dalším důležitým ukazatelem kvality oděvu. Spolupráce pokožky a vnitřního povrchu textilie umožňuje udržet u těla ideální teplo i vlhkost a vytváří vhodné tělesné mikroklima.

S fyzickou aktivitou zákonitě přichází pot, což je přirozený způsob, jakým se tělo ochlazuje. Pokud ale oblečení tomuto procesu překáží, má to zásadní dopad na výkon. Je tedy důležité, aby oblečení bylo schopné pracovat s vlhkostí a doplňovalo přirozený tělesný mechanizmus.

Syntetická vlákna, jak už bylo řečeno, disponují schopností rychle schnout, tudíž jejich schopnost absorpce vlhkosti je velmi špatná. Odpudivost vody u vláken se zjišťuje podle povrchové energie látky a právě u nylonu je toto číslo nejvyšší.

 

Vlna Merino je schopna aktivně absorbovat vlhkost z atmosféry i z těla mnohem lépe než syntetické látky nebo bavlna. Hlavně díky své chemické stavbě, která obsahuje hydrofilní aminokyseliny. Tyto aminokyseliny milují vodu a dokážou ji spolehlivě nasát a zároveň vypustit a odvést do okolního prostředí. Takže uživatel je v suchu a pohodlí. Navíc Merino dokáže absorbovat objem vody až do 35% vlastní hmotnosti, než začne budit dojem, že je mokrá.

 

4) Termoregulace

Je poslední disciplínou našeho textilního čtyřboje, ve které jde o udržení stálé tělesné teploty, nehledě na okolní podmínky. Jedná se o schopnost udržet teplo vyrobené tělem pod oblečením a uchránit se tak před vnější zimou, nebo naopak úspěšně odvést teplo pryč od těla, jestliže je venku vedro. U vlny Merino se budeme logicky zaměřovat hlavně na tu první variantu, odolnost vůči zimě.

Syntetické látky se často používají na oblečení, které má tzv. zahřát, tím, že buď vytváří izolaci velkým množstvím materiálu, nebo jeho vrstvením. Když vám je pak horko prostě si bundu sundáte, ale v takovém případě se nejedná o aktivní termoregulaci, které vlna Merino schopná je.

Vlna má tu schopnost, že s tím, jak absorbuje vlhkost, zároveň vytváří teplo, ale když následně schne, o tuto schopnost přichází. Takže dochází k zahřívání, nebo ochlazování těla, jen když je potřeba.

 

Vlastnosti, které Merino má, pak vedou k těmto výhodám.

• Trvá déle, při nošení Merina, než se začnete potit
• Lepší zadržování tepla než u syntetických vláken
• Větší tepelná stabilita kůže

Pro anglicky mluvící čtenáře je na této adrese dostupné video, kde jsou všechny disciplíny vysvětleny a názorně ukázány.

 

Jemnost vlny Merino

Každý, kdo vlastní vlněný svetr, ví, jak dokáže být vlna otravná. Kouše a svědí na pokožce. Proto většina vánočních dárků od babičky končí v nejtemnějších hlubinách skříně. Důvodem je, že klasická vlna má velmi hrubé vlákno, které píchá do kůže nebo se zadrhává o chlupy. Vlna, kterou se obalují ovce Merino, se skládá z velmi jemných vláken, které o pokožku pruží, ale nijak ji nenarušují.

Vlna jako komodita je k dostání v různých “hrubostech” a je na výrobci, jak jemnou nebo silnou variantu zvolí. Ta nejjemnější vlna je samozřejmě nejdražší, ale pokud se z ní vyrobí kvalitní oblečení, nebudete o něm prakticky vědět. Takové fajnové vlákno má průměr 12mikronů, ale obvykle se setkáte i se silnější 16 či 20mikronovou variantou. Rozdíl už je citelný, ale pořád jde o velmi příjemné jakosti Merina. Cokoliv výše už je potom ona svetrovitá vlna, která se pohybuje kolem 40mikronů. Z jemného merina se dají vyrábět i oděvy pro kojence (konkrétně například z certifikovaného BODYFIT200 od Icebreakeru)

 

A pro představu gramáž úpletů z vlny Merino se pohybuje od 135 do 260 gramů na metr čtverečný, přičemž čím je těžší úplet, tím teplejší bude výsledný produkt.

 

Doporučená praxe

Ovce Merino přes léto běhá v krátkém kožichu, který je vzdušný. V zimě si nechá narůst dodatečnou vrstvu, aby mohla v teple a pohodlí pobíhat po horách. Podobně bychom měli postupovat my lidé.

V teplém počasí je vhodné nosit jednu lehkou vrstvu. Nastanou-li mrazy, je třeba vrstvy přidat. Vzduch se mezi jednotlivými vrstvami udržuje teplý a přidává tak na izolační funkčnosti.

 

V oblečení z Merina se samozřejmě zpotíte jako v jakémkoliv jiném, ovšem Merino díky své pórovité struktuře zabraňuje množení baterií, a tudíž oddaluje moment, kdy oblečení začne páchnout. Doporučuje se prát výrobky z vlny Merino po třetím použití, ale můžete se spolehnout, že na vandru to bude chvíli trvat, než začnete páchnout potem. Výhodou Merina oproti klasické vlně je totiž právě i praní. Merino se nemusí prát ručně ani za pomoci speciálních přípravků. Stačí normální praní při nízké teplotě. Barvy se mohou libovolně míchat a můžete přidat i džíny.

 

Merino do každé skříně

Vlna Merino je, stejně jako ovce, které ji pro nás vyrábí, velmi houževnatý a hlavně přírodní (tedy ekologický) materiál, který spolehlivě nahradí jakékoliv syntetiky. Pokud tedy váš šatník zeje prázdnotou a nenabízí žádné kvalitní zimní oblečení, vlna Merino je jasnou volbou. Na Vybaven pro vás přes léto pár kousků testujeme, tak se již brzy můžete těšit na recenze výrobků Icebreaker 😉

 

Použité zdroje:

Stránky Icebreaker Merino
Materiály ZQ Merino Fiber
Stránky ITIS wool
Stránky therakeonline.com