Firmu Prabos asi není třeba představovat. Koukněte na report z naší návštěvy.

 

Již dlouho chystáme sérii článků mapujících české výrobce čehokoli zajímavého a když jsem přemýšlel, kde vlastně začít, Prabos mi přišel jako jasná volba.

Nikdy jsem se netajil tím, že boty Prabos, které se mi před X lety rozlepily po 10km chůze, posloužily jako jeden ze spouštěčů založení stránek Vybaven.cz. Chtěl jsem to dát najevo i ostatním, ukázat reálnou kvalitu značkových a dobře propagovaných výrobků.

Navštívit Prabos osobně se mi proto nyní jevilo jako skvělá výzva. Kontaktovali jsme zástupce firmy a požádali o návštěvu.

Upřímně, netušil jsem, co mám od toho čekat. Říkal jsem si, že ať to dopadne jakkoli, určitě to nebude horší, než komunikace s jiným českým výrobcem bot, firmou Garmisch…

Následující hodinu a půl jsem si připadal jako Kim Čong Un na kontrole severokorejské továrny.

 

Po zkušenostech s Mikovem, kde jsem musel opakovaně přísahat (ano, jak před dvěma lety, tak i před týdnem), že nemám na sobě žádné skryté nahrávací zařízení a že nezveřejním žádnou interní informaci, to byl docela šok.

Prabos nechystá žádný velký restart, nesází na dobře znějící hesla. Tiše vyrábí nové modelové řady a zaměřuje se na nové obory. A hlavně nebojí se o tom mluvit zcela otevřeně.

„Výrobu které modelové řady chcete vidět nejdříve? Ano, samozřejmě, foťte vše, co Vás bude zajímat, co bychom skrývali. Denně vyrobíme tolik a tolik bot, zaměstnanců máme tolik a tolik, prodáváme tam a tam. Podíl reklamací je ve výši takové a takové, vyřizujeme tak a tak. Ano, lidé občas chybují, mrzí nás to, ale snažíme se to řešit tak a tak. Pokud budete chtít se zeptat na cokoli jiného, samozřejmě se ptejte.”.

Mluvili jsme i o tom, jak Prabos a jeho výrobky působí na veřejnost a jakou pověst mají na internetu. Řešili jsme, jak se firma staví k reklamacím, jaký pozáruční servis poskytují apod. Dokonce jsem viděl i nějaké reklamované boty. Například boty zakoupené v akci za 190,- Kč, několik měsíců používané v konírně a pak celé od hnoje vracené s tím, že na botách nějak ztvrdla kůže a proto se vytrhávají z podešve… 🙂

Mimochodem, věděli jste, že u Prabosu lze vyměnit sešlapanou podrážku a celkově zrenovovat oblíbené boty? Přiznám se, že to pro mě byla celkem novinka. Vím, že to dělá většina TOP firem, ale na Prabos mi to nějak nepasovalo.

Využil jsem svolení fotit absolutně vše, co mě jen napadne, a nasekal hromadu fotek. Zde máte 80 vybraných:

 

Prohlídka výroby začala v hale, kde se za pomoci speciálních „nožů” vykrajovaly všechny potřebné díly.

 

Ty se pak posílají do dílny, kde se ručně sešívají dohromady. Velikost továrny mě opravdu zaskočila. Tušil jsem, že to nebude nic malého, ale skutečnost ohromuje.

 

Dalším překvapením byla vstřícnost a ochota pracovníků Prabosu. Všichni zdravili a přívětivě se usmívali. Opět jsem si připadal jako Kim Čong Un.

 

Jednoduchý příklad. Zaujaly mě podivné bílé punčošky, rozvěšené na speciálních sloupcích. Než mi došlo, že se jedná o Gore-Texové vložky do bot, přispěchala k nám milá paní a navrhla, že ukáže celý proces testování těchto vložek.

 

Jistě chápete, že mě nemusela dlouho přemlouvat. 🙂

Všechny Gore-Texové “ponožky” se nasazují na speciální držáky. Pak se do nich pod tlakem vhání vzduch a celá konstrukce se ponořuje do „akvárka”, kde se zkoumá, zda bublají, nebo ne.

 

Pokud jsou v pořádku, suší se (proto ty stojánky) a vkládají se do polotovarů bot.

 

Po sešití se takovéto polotovary posílají do dvou dalších hal. V jedné z nich se podrážky lepí, ve druhé se stříkají. Nejdříve se koukneme na to lepení.

 

Opět vstřícní pracovnici neměli sebemenší problém s focením či prezentací své činnosti.

 

Skoro hotové botky. Zbývá už jen pár operací.

 

Tento „lis” spojuje botu dohromady, pravděpodobně tlakem a teplem zároveň. Což vede k lepší fixaci lepidla. Alespoň tak to na mě působilo… 🙂 Bylo mi hloupé se ptát, proto je dost možné, že se šeredně pletu a zaměstnanci Prabosu si trhají zbytky vlasů na hlavě… 🙂

 

Pak už zbývá leštění a další kosmetické operace.

 

Hotovo. Teď už jen zabalit a odeslat zákazníkovi.

 

Zaujaly mě tyto letáčky v italštině. Bylo mi vysvětleno, že firma Prabos má také italskou „dceru” (zaměřenou na špičkovou pracovní obuv) a dodává boty v podstatě do půlky civilizovaného světa. Další info, které mě překvapilo.

 

Pojďme se ještě podívat na nástřik podešví. Působilo to na mě jako cestování v čase. V jedné hale desítky usměvavých dělníků ručně sešívali kousky kůže, ve druhé najednou spolupracovali s robotem, který stál ve speciální ohrádce a tíše něco kutil.

V popředí robot obrábí botu, vzadu mu zaměstnanec chystá další.

 

Takto ten krasavec vypadal z dálky.

 

A polotovar po opracování. Nebo před… Netuším. 😀

 

Ten pak další pracovnice nasazovala do speciálních nádržek a pouštěla nástřik.

 

A už to jede.

 

Takto vypadá skoro hotová bota. Zbývá čištění a pár kosmetických úprav.

 

Mezitím přijíždí další a další.

 

Po prohlídce továrny jsem zašel i do podnikové prodejny.

 

Věděli jste, že Prabos vyrábí i běžecko/volnočasovou obuv?

 

Udělal jsem tam pár fotek a už už byl na odchodu. Jenže pak mě napadlo kouknout se na ceny. A to jsem dělat neměl.

 

Ano, skutečně ty boty stojí 190,-Kč.

 

Vzhledem k tomu, že se jedná o vzorkovou prodejnu, krom běžného sortimentu se tu prodávají také zbytkové velikosti různých modelů, přebytky z velkých objednávek, boty, vyrobené pro všemožné testy a armádní zakázky apod.

 

Nechám vás chvíli slintat…

 

Koukněte se třeba na tuto specializovanou obuv pro hasiče, zásahové jednotky apod.

 

Všemožné kanady se tam prodávají od 500,-Kč do 1500,-.

 

Gore-Texové “premium” botky tu seženete za dva tisíce.

 

A věřte mi, takové ceny tam rozhodně nejsou výjimkou.

 

Další boty, u kterých jsem nechápavě kroutil hlavou. Jeden ze starších modelů, pokud se nepletu, určený pro těžkooděnce. S brutální ocelovou ochranou nártu.

 

Cena? 490,-Kč.

 

Ano, bez legrace.

 

A takových bot/cen/lákadel je v podnikové prodejně Prabosu hromada. Ještě že jsem s sebou nevzal moc peněz a musel pak pospíchat na autobus.

 

Na závěr vám ukážu ještě jednu zajímavost. Řez boty z tak zvané série S3, s Gore-Texem a kovovou výztuží ve špičce a po celé délce chodidla. Šlápnutí na hřebík si v nich pravděpodobně ani nevšimnete.

 

Domluvili jsme se předběžně i na nějakých testech bot, tak jsem zvědav, jak ty boty dopadnou a jaká bude následná komunikace. Prozatím jsem ale velmi mile překvapen a moc děkuji paní Marcele Vozárové za tento nevšední zážitek.

 

P.S. Pokud vás zaujaly ty výprodejové boty, nemusíte do Prabosu osobně. Za pár měsíců prý bude spuštěn nový eshop s kompletní nabídkou obuvi. Zatím část výprodejových věcí najdete ZDE.