Dle oficiálních informací českého zastoupení společnosti ADIDAS vás prý v těchto odolných botách pro každé roční období nic nerozhází. Jsou určeny k tomu, aby „pomáhaly a chránily“ a původním útvarem, pro který byly navrženy, je německá policejní zásahová jednotka GSG 9.

 

Boty se chlubí následujícími parametry:

–    pohodlný svršek z lícové ušně, svršek CLIMAPROOF® s membránou se zalepenými švy pro vodovzdornost a prodyšnost

–    konstrukce sedla se třemi proužky z materiálu ADITUFF™, který se neodírá a poskytuje vynikající ochranu a zpevnění střední části nohy

–    v oblasti klenby je speciální vložka, která odolává opotřebení, pro bezpečnější a vysoce efektivní brždění při útocích sestupem po laně „RopeAssaultProtection (RAP)“

–    vložka ADIPRENE® (absorpční pěna) na patě pro pohodlí a tlumení nárazů, propracovaná taktická podešev se systémem TRAXION® (speciální tvar kolíků přizpůsobený specifickým pohybům při sportu umožňující sebejisté vyražení kterýmkoliv směrem) pro maximální přilnavost

–    perforovaný límec o výšce 21 cm pro maximální zpevnění a prodyšnost

–    splňují antistatickou normu DIN EN 344-1,4.3.4 a normu pro odolnost vůči naftě a benzínu DIN EN 20345, 20346, 20347

Pokud jde o mě, očividná kombinace tenisek a kanad mě zaujala na první pohled – chtěl jsem je od chvíle, kdy jsem na ně před 3 nebo 4 roky poprvé narazil. Vzhledem k jejich (na můj vkus) poměrně vysoké ceně (pohybující se stabilně kolem 4 200,- Kč) však k jejich pořízení došlo až v létě 2013.

Jak si stojí po prvním roce nošení? Pojďme se na to podívat.

 

V době, kdy jsem tyto boty obul poprvé, jsem o nich okamžitě spontánně prohlásil, že poprvé v životě mám na sobě kanady, ve kterých mám chuť si jít zaběhat. Kombinace sportovní tenisky a kanady se ADIDASU skutečně povedla. Obecně známá potřeba si každé nové kanady za cenu vlastního potu a mnohdy i krve pořádně prošlápnout tak zcela odpadá, jsou pohodlné od prvního dne nošení.

Z dalších pro mě důležitých a ceněných parametrů – boty skutečně nekloužou, voda, bahno, mokrá tráva, sníh, opravdu ustojíte relativně hodně. V momentě, kdy se pod vámi utrhne celý podmáčený svah, vám ale pochopitelně nepomůže už vůbec nic.

Odolnost proti vodě? Cíleně jsem prozatím nikdy netestoval, celodenní pobyt v běžném dešti anebo mokré vegetaci však vždy bez problémů zvládly.

Pokud jde o prodyšnost, oproti klasickým kanadám jsou Adidas GSG 9.2 na velmi dobré úrovni. Nic ale samozřejmě není definitivní – je-li venku opravdu horko (okolo 30⁰ C s téměř 90% vlhkostí vzduchu), pak můžete dopadnout stejně jako já. Neuvážená volba syntetických ponožek a má tehdy až do nebe volající blbost tehdy během 35 km procházky středně těžkým terénem vedly až k tomuto:

 

Zpevnění nohy? Vše v pořádku (subjektivně možná poměrně úzké). Jsou pohodlné, nikde netlačí, došlapy i doskoky jsou měkké. Paradoxně tato jejich pohodlnost a možná až přílišná (?) měkkost jsou jejich dosavadní největší slabinou. Plný kontakt s podkladem jistě oceníte v lehkém až středně těžkém terénu, ale například ostré kamení – žádný med, po chvíli velmi dobře víte o každém kamínku či ostré hraně, na které právě stojíte. Na druhou stranu, včera jsem tuto jejich místy nepěknou vlastnost ocenil a to při pracovní návštěvě jednoho libového pražského squatu, kdy jsem prostředkem klenby onou „speciální vložkou, která odolává opotřebení“ došlápl na trčící rezavý hřebík. O jeho průniku do podrážky jsem ale okamžitě věděl a naštěstí nedošlápl, dovnitř boty/nohy nepronikl. Jen si ale říkám, jestli ty 2 až 3 centimetry do podrážky neprošel až příliš snadno?

Kdepak asi jsou?

 

Všudypřítomné WC?

 

Koupelna?

 

Ložnice?

 

Dětský pokoj?

 

Obývací pokoj?

 

Společenská místnost?

 

Pokud jde o jejich opotřebení, posuďte sami dle přiložených fotografií, přiznávám, boty se snažím maximálně „šetřit“ a starat se o ně, byly opravdu drahé a chci je mít co nejdéle. Nosím je výhradně do ostrých akcí anebo na výcvik (tzn. v průměru jednou, dvakrát za 14 dní). Pokud jde o typické prostředí – v naprosté většině případů stavební suť, bahno, rozbité sklo, komunální odpad, voda a v neposlední řadě také rozlité chemikálie. Dále mají za sebou dva cca 35 km pochody. Vyjma místy lehce „potrhaných“ podrážek (které mě samotného při focení velmi nemile překvapily) se zatím tváří relativně v pořádku.

 

Pro Vybaven.cz testuje a píše Vondraa.